Při prokazování souladu převodních cen s principem tržního odstupu kladou daňové správy důraz spíše na podstatu než na formu, ne jinak tomu je i v případě České republiky. Koneckonců, jedná se o jednu ze základních zásad daňového řízení. Povinnost finálního prokázání nastavení převodních cen, zvláště v případech sdělených pochybností správce daně, nese vždy daňový poplatník. Nicméně způsob a forma prokázání cenotvorby se v českém daňovém právu blíže nepodmiňuje určitou fixně požadovanou šíří důkazních prostředků. Je tedy plně v kompetenci daňového poplatníka, jak k problematice hodnověrné obhajoby tvorby převodních cen přistoupí. Více informací čtěte článek z odkazu níže.
Menu
